Tajnostmi podzemí
Ladislav Lahoda

Ladislav "Laco" Lahoda * 1.10. 1962 v Praze Podzemní říši se věnuje již pětadvacet let, začínal ve Vojířově Speleologickém klubu Praha. Postupně se zabýval krasovými jeskyněmi v Česku i za hranicemi, pražským podzemím, historickými sklepeními hradů a měst, částečně pohraničním opevněním a neopomenutelný je jeho průzkum a dokumentace novodobých podzemí, především vojenských (Ralsko, Milovice). Jméno jeho a jím založené skupiny CMA (Společnost pro výzkum historického podzemí, zal. 1990) je však ponejvíce spjato s vápencovámi lomy Mořina v Českém krasu, známými spíše pod trampským názvem Amerika. CMA též spravuje důlní expozici a rekonstruovanou Chrustenickou šachtu poblíž Loděnice. Ladislav Lahoda je autorem mnoha odborných studií a přednášek, na jeho kontě jsou již samizdatové Pověsti Ameriky (1987) a Průvodce BVP Ralsko (2000).

Zapomenutá sklepení, skalní hrady, kostelní krypty či katakomby s mumifikovanými ostatky kněží, historické systémy důmyslných, spletitých stok, nacistické válečné továrny i důlní díla pohřbená pod tíhou závalů a naproti tomu železobetonové monumenty, kde kroky jejich stavitelů utichly skoro nedávno. O mnoha z takovýchto míst se zmiňuje i Laco Lahoda v dohromady šestnácti kapitolách s příznačnými názvy - uveďme alespoň příběh O hradu Houska s podtitulem hledání vstupu do pekla, Přísně tajná jeskyně či Údolí smrti, jež pojednává o zapomenuté podzemní továrně (a později sovětských skladech PHM) v Jánské u České Kamenice. Že zdaleka všechno ještě nebylo řečeno kolem historie kraje rozkládajícího se pod vrchem Ralskem, přesvědčí část věnovaná "Lindavskému trojúhelníku", strážskému zámečku a skalnímu hradu Děvínu.

Autorovým cílem rozhodně nebylo podrobně zmapovat a popsat všechny pozoruhodné lokality v Čechách. Jedná se spíše o drobná poetická nahlédnutí pod povrch, za hranice všedního světa, do království absolutní tmy, pro člověka tak nepřirozeného, často více nežli nebezpečného a přeci nadmíru lákavého. Nakonec si neodpustím drobnou citaci z prologu knihy, verš, jenž mi stále tkví v hlavě:

Hra obrazotvornosti vede nás
ze slunného světa zemského
tak ráda dolů, do říše stínů.

Počesku je spousta známých i méně probádaných podzemních staveb...

Sloupová síň v nitru nacistické podzemní továrny Richard

A tak sní člověk o mukách zatracenců,
o Isis a Osiridovi,
o temném vězení Titánů,
o Hádu a Styxu.
Oživuje temné hlubiny gnomidy.

Při svitu lampičky
skvějí se poklady
a na pokladech trůní
Nibelung, král mlhy.

Nakladatelství Lubor Kasal
Gutova 2403/42, 100 00 Praha 10
2004, 3. publikace
vázaná, křídový papír
formát A5
166 stran + 14 stran obrazové přílohy/250 Kč