Me-323 Luftawaffe na LKSK

Letiště Skuteč, rok 2004

GPS souřadnice objektu: 49°49'56.58"N,16°0'6.74"E Terénní průzkum: -- Fotodokumentace: --

Letiště na návrší Šenkýřka v okolí kóty 484,8 bylo budováno od roku 1937 v rámci komplexu letišť tzv. letecké báze Československé armády jako jedna ze základen pro posilové letecké jednotky z ciziny (především pro sovětské TB-3). V rámci této akce byla připravována výstavba leteckých záložních ploch i na jiných místech Vysočiny, například v Baníně, Poličce, Hlinsku či Senožatech. Kolaudace však proběhla až v roce 1939 a za 2..světové války, po dostavbě provozních budov, letiště využívala Luftwaffe jako sezónní pracovní plochu pro letouny pardubických leteckých škol FFS (A/B) 32 a později FFS (A) 32.. V okolí Skutče německá armáda při ústupu ke konci války zanechala mnoho kusů vojenské techniky, na místním letišti mimo jiné také letouny typů Focke Wulf Fw-58 Weihe (1 ks), Messerschmit Bf-109 G (24 ks) a také 6 strojů Me-323.

Me-323 Gigant

Me-323 Gigant. Letoun plně odpovídající válečným ambicím Hitlerovy Třetí říše, šestimotorový dopravní obr, jež byl původně, jako bezmotorový kluzák Me-321, navržen pro transport těžké techniky a vojenského materiálu během invaze do Velké Británie (užitečná nosnost Me-321 činila 22 tun). Francouzskými motory Gnome-Rhone 14N (každý jeden o výkonu 870 kW) vybavená verze Me-323 F o rozpětí 55 metrů a nosnosti až 17 tun (délka 28,15 a výška 10,20 metru) byla nejekonomičtějším dopravním letounem své doby. Me-323 plnily mezi lety 1941-44 operačně-taktické úkoly jak na východní frontě (Stalingrad, Rumunsko), tak v subtropickém podnebí Středomoří (lety do z Itálie do Afriky).

Se svírajícími se spojeneckými kleštěmi velení Luftwaffe Giganty postupně stahovalo. Šest provozuschopných strojů Me-323 patřící IV./TG4 (předtím dislokované na letišti Le Bourget nedaleko Paříže, kam byly staženy z Istrie) se ve druhé polovině roku 1944 přesunulo na letiště v Chrudimi. Na letiště ve Skutči v téže době přibyla VII./TG2. Mimo třímotorových Junkersů Ju-52/3m i tato transportní letka disponovala čtyřmi Me-323 Gigant. Stroje zde přistály při ústupu z východní fronty a skutečské letiště bylo pro jejich opětovný start příliš malé a rozmoklé. Jejich palubní kulomety 13mm MG131 (celkem pět kusů) byly velkým lákadlem pro místní partyzány. Vzhledem k tomu, že v jejich řadách působili i uprchlí sovětští zajatci, letci a zbrojíři, nepředstavovala jejich demontáž příliš velký problém. Partyzáni je pak nasadili do bojů s kolonami ustupujících Němců v posledních dnech války (ústní sdělení p. Zdeňka Oplištila z Litomyšle). Většina letadel s chrudimskou dislokací nepřežila bombardování pardubické rafinerie 28.12. 1944, kdy se dvojice stíhačů P-51 Mustang (325.FG) po palbě chrudimské PVO oddělila od hlavního svazu a napadla chrudimské letiště palubními zbraněmi. Zatímco čtyři šťastnější skutečské kusy se v téměř nedotčeném stavu dočkaly konce války, aby byly po čase jejich konstrukce využity v místních lomech jako rampy k nakládce vytěžené žuly (na konci dnes již zrušené železniční vlečky ze stanice Žďárec u Skutče, poblíž Leštinky, u lomu nazývaného Kaňon).

Messerschmitt Me-323 ve Skutči, v té době ještě v dobrém technickém stavu	Messerschmitt Me-323 v roce 1945, poté, co vojáci VII./Transportgeschwader 2 odešli z letiště Skuteč	Messerschmitt Me-323, již ve stadiu rozkladu	Gondoly motorů Gnome-Rhone 14N před velkým hangárem na skutečském letišti (tento hangár slouží dodnes)
Me-109G ze sestavy II./Jagdgeschwader 77, zástupci stíhacího letectva, přibyvší do Skutče 5.5. 1945 z Olomouce	Ju-52/3m neboli "Teta Ju", VII./TG 2	Stroj Fw-58 Weihe ze stavu pardubické letecké školy Luftwaffe Sch/FAR 32 při přebírce do stavu ČSLA, 1945