Drážní archeologie\Chrudimské lokálky

S "Natašou" po Chrudimsku
- tratě 016 a 017

854.204-5 u 1A koleje v Pardubicích na hlavním nádraží

"Bohunka" 854.204-5
na koleji 1A
na hlavním nádraží v Pardubicích

M131.1133 v Pardubicích
A to už je "Nataša" M131.1133
na 10. pardubické koleji
jako zvláštní vlak směr Přelouč

Pardubický spolek historie železniční dopravy uspořádal 14. května jízdu historického vlaku - Okruh po Chrudimských lokálkách. Dopředu plně obsazený "motor" M131.1133, familiérně nazývaný Nataša, vyrazil z pardubického hlavního nádraží v sobotu po třičtvrtě na devět.

Motorový vůz M131.1133 vyrobila Tatra Kopřivnice roku 1949 a jeho první "štací" byla výtopna Hradec Králové. Zde sloužil u pobočného depa Letohrad, strojové stanici Chlumec nad Cidlinou. Dne 26.5.1976 odvezl poslední vlak na dnes již neexistující trati Smidary - Vysoké Veselí (nedaleko Nového Bydžova). Službu v osobní přepravě ukončil na trati Sadová - Smiřice v roce 1983. Poté byl prodán Agrochemickému podniku Sadová, kde sloužil pro tahání nákladních vagónů na zdejší vlečce. Od března 1986 byl vůz v ACHP Sadová nepojízdný a v podstatě sloužil jako zásoba náhradních dílů. Interiér byl postupně demolovaný, hnací soustrojí neúplné, skříň korodovaná, nátěry oprýskané. Po částečném zprovoznění byl M131.1133 nasazen od dubna do září 1987 jako posunovací lokomotiva namísto M131.1179, který posunoval v ACHP po většinu svého pobytu v Sadové až do roku 1993. Později byl motorák M131.1133 získán zpět pod křídla ČSD a zrenovován do provozního stavu. Jeho opravu provedli dva členové PSHŽD v letech 1988 - 1995. Uvnitř vozu zaujme výborně zrekonstruovaný interiér (před rekonstrukcí sloužil vůz jako taneční sál).

Zadní stanoviště strojvůdce (M131.1133) Interiér M131.1133
M131.1133.
Zadní stanoviště strojvůdce
M131.1133.
Zrekonstruovaný dobový interiér
motoráku

"Nataša" na první koleji v Moravanech

"Nataša" v Moravanech
Připraveno k odjezdu směr Chrudim

Zastávka Bořice, km 25,9 na trati 016
Zastávka Bořice,
v kilometru 25,9 (podle staničení
měřeného z Heřmanova Městce).
V pozadí hřeben Železných hor

Moravany. Můžeme jen politovat, a v úseku cesty po I. traťovém koridoru zejména, že jízdní řád nedovolil alespoň nějaké šotozastávky. Vždyť kdy se naskytne příležitost střetu takového kontrastu generací. Z Moravan už jsme se ale vydali zvlněnou krajinou po lokálce (dnešní trať 016 a 017, uvedená do provozu 26. září 1899 Rakouskými státními drahami v úseku Borohrádek - Heřmanův Městec) rovnou na Hrochův Týnec.

 

Zastávka Vejvanovice, km 20,5

Zastávka Vejvanovice

Ze zastávky ve Vejvanovicích (km 20,5) odbočovala až do počátku 90. let kusá kolej ke stáčišti topných olejů kotelny podniku Oseva Uni, a.s.

Dopravna Úhřetice, km 19,7

Dvoukolejná dopravna Úhřetice

Jediná dosud provozní vlečka na celé trati (krom Chrudimi) vede ze stanice Úhřetice (km 19,7) do cihelny WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s. v Tuněchodech. Prudkým klesáním vychází z angličanu (na jednom směru nezapojeného - čili funguje jako normální výhybka) na chrudimském zhlaví v Úhřeticích. Dole v závodě je na konci vlečky krátká, pro zdejší čtyřnápravové plošinové vozy nepodstatná, objízdná kolej.

Most přes Chrudimku u Májova M131.1133 a 810.400-2 ve stanici Chrudim město Chrudim město - 742.318-9 810.126-3 před výtopnou v žst. Chrudim město
Most přes Chrudimku u Májova
na předměstí Chrudimi
Náš "motor" a 810.400-2
jako Os 25380 do Moravan.
Stanice Chrudim město - km 13,5
"Kocour" 742.318-9
Chrudim město
810.126-3
před výtopnou,
rovněž v Chrudimi - městě

Bylany, km 8,1 Rozhovice (km 5,6)
Zastávka Bylany Rozhovice (km 5,6)

Jak zdejší původně řepařská dráha postupně ztrácí svůj význam, upadají i jednotlivá nákladiště. A tak před lety zmizela druhá kolej také v Bylanech (km 8,1), zato bylo nově vybudováno dlouho očekávané zabezpečovací zařízení v nepřehledných kříženích včetně přejezdníků na trati.

Žst. Heřmanův Městec

Žst. Heřmanův Městec

Žst. Heřmanův Městec je nultým kilometrem na trati 017. Odtud je také dálkově řízen provoz na trati 015 z Přelouče do Prachovic. Zajímavostí, o které se nelze nezmínit, je ledovna zdejšího zámku. Ta je zděná, hluboká asi desítku metrů, a na povrch směřují dva ventilační komíny pro výměnu vzduchu. Je také významným zimovištěm netopýrů.

Zpátky na nádraží v Heřmanově Městci 810.401-0 v Heřmanově Městci 742.241-3 s uceleným vlakem z Prachovic Chrudimský Os 25034 (810.296-4)
Nádraží v Heřmaňáku 810.401-0
čekající na odjezd do Prachovic
742.241-3
s nákladem vozů Falls z Prachovic
Os 25034 od  Chrudimi
v podání staré známé na
chrudimských lokálkách - 810.296-4
MUV 69-900 heřmanoměstecké traťovky 810.401-0 jako Os 25043 Vstup do krytů v zámeckém parku Vstupní betonová chodba do krytu
MUV 69-900
městecké traťovky
Os 25043, 810.401-0
zhruba v místě někdejší zastávky
Heřmanův Městec zast.
Vstup do ledovny
v zámeckém parku
Vchod je sice přehrazen mříží,
ale fotka betonové chodby prudce
klesající směrem do sklepení
se podařila

Ve stanici Choltice

Stanice Choltice

Trojkolejná stanice Choltice leží již na trati 015, v km 8,5. Dříve odtud vycházely dvě dnes již snesené vlečky, do cukrovaru a k nedalekému nákladišti.

M131.1133 již zpět na koridoru - stanice Přelouč 701.441-8 na vlečce Vojenského opravárenského podniku Přelouč
Žst. Přelouč 701.441-8 na vlečce VOP

Přelouč (na trati 010) je místem, kde začíná trať 015 do Prachovic.

ZIL 131 jako součást vojenského vlaku Rosice nad Labem - 741.249-6 v běžném provozu 740.410-6 (Unipetrol Doprava) Zauhlovací vlak na Zelené louce v Semtíně
Po návratu do Rosic n. Labem
jsme zastihli i ostře sledovaný
vojenský transport.
Na fotce poněkud obstarožní Zil 131
Rosice nad Labem - 741.249-6
při posunu
Rosice: Semtínská 740.410-6
si jede pro zátěž uhlí pro elektrárnu v
areálu Synthesie a.s.
Zauhlování na elektrárně
v Synthesii, 740.410-6 s vozy Falls,
v popředí dříve elektrifikované
předávací kolejiště Zelená louka

autor: Blackjack

Původní článek ze 14. května 2005
již nebyl později upravován

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011