Poválečné fortifikace\Protivzdušná obrana státu\PLRS VEGA Dobříš (17., 18., 19. plro 71.plrb), S-200 VE

17., 18., 19. protiletadlový raketový oddíl Dobříš, součást Protiletadlové raketové skupiny VEGA Dobříš
(VÚ 5180)

Budování pražské 71. protiletadlové raketové brigády bylo fakticky završeno uvedením dobříšské Skupiny VEGA do bojové pohotovosti koncem roku 1985. Tento útvar svou výzbrojí v podobě operačního protiletadlového raketového kompletu dalekého doletu S-200 VE "Vega-E" podstatně rozšiřoval možnosti protiletecké obrany perimetru hlavního města a státu, díky doletu 250 km/dosahu 40,000 m též doplňoval obrannou linii PVO států Varšavské smlouvy, v případě potřeby mohl být útvar dozbrojen protiletadlovými řízenými střelami s nukleární hlavicí o síle 25 kt. Komplet byl v rámci vývoje vyňat z protiraketové obrany SSSR a poté přidělen k PVOS, svými parametry byl určen k zásahům proti skupinám strategických bombardérů, včetně letounů typu "stealth", ještě před vypuštěním střel s plochou dráhou letu nad územím protivníka, proti cílům blokujícím PVOS rušením a klamnými lety či proti hloubkovému průzkumu prováděnému mimo dosah ostatních protiletadlových prostředků. Spolu s PLRK S-300 PMU, který byl ovšem dodán v počtu pouhého jednoho kompletu, se jednalo o poslední generační výměnu techniky raketového vojska PVOS ČSSR.

GPS souřadnice objektu:
49°51'15.39"N,14°9'58.07"E

Terénní průzkum:

16.2. '02, Petr Janda
26.5. '06, účastníci Expedice Klondajk 2006
31.3. '07, Petr Janda

Fotodokumentace:

16.2. '02, Petr Janda
26.5. '06, účastníci Expedice Klondajk 2006
31.3. '07, Petr Janda

VÚ 5180 (Protiletadlová raketová skupina VEGA Dobříš) byl dislokován na hřebenové partii středních Brd na planině kolem bezejmenné kóty 604,3 m.n.m. Tento útvar byl však vždy známější pod názvem "Klondajk". Výstavba základny pod krycím jménem "Akce Stožec" započala terénními pracemi již roku 1981, stavební jednotky Vojenských staveb v síle 1000 - 1500 mužů pak ve svízelných životních podmínkách a za přísného utajení po více než čtyři roky budovaly 110 ha rozlehlý areál. Stavbu provázelo mnoho komplikací, které vesměs pramenily z rozdílné verze stavební dokumentace a vlastního PLRK S-200. Zakoupena byla totiž modernější verze kompletu, avšak projektová dokumentace zodolněných objektů, která byla též součástí dodávky, byla zastaralá. Základna byla zkolaudována na počátku září 1985, několik týdnů po dodání sovětské technologie na nádraží v Jincích. Současně byly uživateli, VÚ 5180, předány do užívání i nové bytové jednotky v Dobříši. VÚ 5180 byl oficiálně veden pod krycím označením radiotechnický uzel "RTÚ 101".

Souběžně s intenzivní výstavbou na "Klondajku" již na podzim roku 1984 došlo na velitelství brigády ke zřízení dočasného organizačního jádra, které později dalo vzniknout Protiletadlové raketové skupině VEGA. V průběhu prvního čtvrtletí roku 1985 se uskutečnilo přeškolení vybraného personálu v Gatčině (SSSR) a dnem 1.4.1985 vznikla Protiletadlová raketová skupina VEGA, jejímž prvním velitelem se stal mjr. Ján Grosiar. Velení nad 17. plro bylo svěřeno mjr. Havelkovi, nad 18. plro mjr. Šiškovi a 19. plro velel mjr. Záhorský. Technickému oddílu velel kpt. Kohoutek. Útvar celkově čítal přibližně 160 důstojníků a praporčíků a 370 poddůstojníků a vojáků základní vojenské služby.

Rozčlenění základny na jednotlivé úseky "A", "B", "C"

Rozčlenění základny
na jednotlivé úseky "A", "B" a "C"

Popis základny Protiletadlové raketové skupiny VEGA, Dobříš. Protiletadlové raketové oddíly  ČSLA, vyzbrojené PLRK S-200, byly narozdíl od jakýchkoli jiných plro navrhovány jako plně stacionární. Obecně byly seskupovány do samostatného vyššího organizačního celku, skupiny, vždy po třech oddílech (druhá československá Skupina VEGA, v Rapoticích u Brna, spadající pod 76. plrb, měla však pouze 2 plro, stejně jako obdobné útvary například v rámci NVA), kterým náležel technický oddíl, autopark a příslušné týlové a ubytovací kapacity v rámci jediné základny.

Základna byla tedy rozčleněna na jednotlivé úseky:

Úsek "A" - Ubytovací a skladové objekty, kuchyňský blok, ošetřovna, kinosál, mírové kanceláře štábu, trafostanice připojená k veřejné síti, kotelna na tuhá paliva, psinec, pomocné zemědělské hospodářství (prasečinec).

Úsek "B" - Autopark logistiky, která u tohoto typu útvaru dosahovala úctyhodných počtů síly automobilní roty pluku. Požární stanice.

Úsek "C" - palebná postavení 17., 18. a 19. plro, technický oddíl, autopark bojové techniky, objekty radiotechnického zabezpečení útvaru, sklad PHM a sklad s přečerpávací stanicí kapalných pohonných hmot kompletu S-200.

Letecká fotografie úseku "A", rok 2000 Technické zázemí v úseku "A", rok 2000 Palebná postavení jednotlivých plro v úseku "C" (r. 2000)

Úsek "A"
(stav v roce 2000)

Technické budovy úseku "A",
zčásti je v horním rohu patrný
i týlový autopark (úsek "B")
(stav v roce 2000)
Úsek "C"
(palebná postavení 17., 18. a 19. plro,
stav v roce 2000)
Palebná postavení jednotlivých plro v úseku "C" (r. 2000) Letecký snímek úseku "C", stav v roce 2000 Technický oddíl, hlavní skladovací objekt a skupina plošin pro radiolokátory, rok 2000
Úsek "C"
se rozkládá na náhorní planině
v nadmořské výšce okolo 604 metrů
(stav v roce 2000)
Úsek "C"
(stav v roce 2000)
Úsek "C"
uprostřed snímku budovy
technického oddílu
(stav v roce 2000)
Pohled na úsek "C" od západu, snímek z roku 2005 Plošiny pro radiolokátory, technický oddíl a část 17. plro na snímku z roku 2005 Plošina pro radiolokátor 17. plro, autopark a technický oddíl na letecké fotografii z roku 2005
Pohled na úsek "C" od západu
(stav v roce 2005)
Na leteckém snímku zřetelné
postupně od leva tři plošiny pro radio-
lokátory, technický oddíl a část
palebného postavení 17. plro (2005)
Velké otevřené haly
uprostřed snímku patří autoparku
v úseku "C"
(rok 2005)

Vnitřní betonové neprůhledné oplocení areálu základny

Vnitřní betonové neprůhledné
oplocení

Montovaná konstrukce maskovací soupravy MSP-2-V

Nosná konstrukce

menší (1,5 m) makety keře
ze soupravy MSP-2-V, která se
potahovala maskovacím pokryvem (sítí)

Základna VÚ 5180 je sama o sobě umístěna na strategicky výhodném místě a poměrně izolovaně od nejbližších osad. I přesto dříve bývala na obvodu neuvěřitelných patnácti kilometrů obklopena vnějším pletivovým oplocením s ostnatým drátem a na obvodu vlastní základny vnitřní neprůhlednou, tři metry vysokou betonovou stěnou. Důsledně byly též aplikovány všechny prvky, které udává metodika maskování pro plro, zejména:

- umístění hlavních objektů pod úroveň terénu, maskování vjezdů a vstupů maskovacím pokryvem

- překrytí povrchových objektů souvislým maskovacím pokryvem

- maskování techniky, umístěné na radarových plošinách P1 až P3

- deformační nátěry na technice, oplocení, opěrných stěnách a atikách vjezdů, použití prorůstavých betonových tvárnic na vedlejších odbočkách komunikací

- zatravnění a osázení prostoru vzrostlou zelení, keři a stromy s cílem potlačit účelovou část objektu

- umisťováním klamných maskovacích prvků (souprava MSP-2-V), např. maket keřů (malý 1,5 m a velký 2,5 m) na komunikace s cílem potlačit účelovou část objektu

Příjezdová živičná komunikace vybudovaná až v roce 1987 se odpojuje ze silnice č. 114 v úseku Dobříš - Hostomice, pod vrchem 628,0 Hradec. Poté v délce 6 km pokračuje jako hřebenovka přes kóty 641,9 Liška a 605,0 Stožec směrem ke hlavní bráně útvaru. Ještě daleko před hlavní bránou však protíná vnější pletivové oplocení a míjí kulometnou prefabrikovanou pevnůstku, umístěnou v zalomení cesty (49°50'19.2"N,14°8'41.29"E).

Pozůstatky vnějšího pletivového oplocení areálu základny Prefabrikovaná kulometná pevnůstka střežící příjezdovou komunikaci Prefabrikovaná kulometná pevnůstka střežící příjezdovou komunikaci Čelní pohled na kulometnou pevnůstku, která leží mezi vnitřním a vnějším oplocením

Pozůstatky vnějšího oplocení
vojenského prostoru

Prefabrikovaná pevnůstka
střežící příjezdovou komunikaci
(49°50'19.2"N,14°8'41.29"E),
celkový pohled
Pevnůstka
střežící příjezdovou komunikaci
(49°50'19.2"N,14°8'41.29"E)
Čelní pohled
Jednoduchá střílna v čelní zesílené stěně Týlová stěna pevnůstky Pohled od pevnůstky v záhybu cesty přes sedlo ke hlavní bráně útvaru Hlavní brána útvaru
Střílna
není nikterak upravena
Týlová stěna
s nepřehrazeným vchodem
Pohled od zatáčky,
v níž pevnůstka leží,
přes sedlo
směrem ke hlavní bráně útvaru
Hlavní brána útvaru
(49°50'42.25"N,14°9'38.44"E)

Centrální komunikace procházející úsekem "A"
Páteřní komunikace
úsekem "A"od strážnice DP až k po-
mocnému zem. hospodářství. Nalevo
kuchyňský blok, vpravo odb. k ubikacím
Budova kuchyňského bloku
Kuchyňský blok
Kuchyňský blok - jídelna
Jídelna
(jeden ze spoluautorů tohoto článku
prožil na "Klondajku" část své ZVS
v letech 1999/2000)

Úsek "A" je přístupný z centrální příjezdové komunikace odbočkou hned za hlavní branou. Zde u křižovatky, u strážnice dozorčího posádky, dříve stála  na betonovém podstavci atrapa PLŘS 5V28 na odpalovacím zařízení (49°50'43.74"N,14°9'37.39"E) jako památka zrušené Skupiny VEGA. Dále pokračuje větev cesty napříč úsekem "A", kolem budovy štábu a ubikací mužstva až k teplárně a PZH.
Ortofotomapa úseků "A" a "B"

Orotfotomapa úseků "A" a "B"
se zákresem jednotlivých budov

Atrapa rakety 5V28 stála jako památník na Skupinu VEGA před strážnicí dozorčího

Atrapa rakety 5V28
dříve stála u strážnice

 dozorčího posádky - DP
(49°50'43.74"N,14°9'37.39"E)

Legenda k ortofotomapě úseků "A" a "B"
 
Úsek "A":
01) Hlavní brána útvaru
02) Strážnice dozorčího útvaru
03) Trojice montovaných baráků (bývalé ubikace vojáků stavebních jednotek), poté využívány jako sklady
04) Kuchyňský blok, jehož součástí byla i tzv. "Bojová kuchyně", která se nalézala v suterénu budovy
05) Ubikace mužstva
06) Ubikace mužstva
07) Ubikace mužstva
08) Ubikace mužstva
09) Kinosál, posilovna a telefonní ústředna
10) Kanceláře štábu v době míru a ošetřovna
11) Trafostanice napojená na veřejnou el. síť
12) Hala "ESO" - sklad materiálu (byla využívána jako kryté hřiště)
13) Psinec
14) Pomocné zemědělské hospodářství (prasečinec)
15) Teplárna a kotelna
 
Úsek "B":
16) Autopark týlu (logistiky) a stanice hasičské služby
Budova štábu Pohled z budovy štábu ke kuchyňskému bloku Ubytovací budovy a nástupní plocha První ze čtyř budov ubikací
Budova štábu Pohled z jedné z kanceláří
štábu směrem ke vchodu
kuchyňského bloku
Ubikace mužstva
a plocha nástupiště před nimi
První budova ubikací
Zde prožil autor článku rok ZVS

Úsek "B" je tvořen univerzálními garážovými objekty a halami údržby techniky.

Úsek "C" - interaktivní ortofotomapa se zákresem objektů klíčových pro chod základny, k dispozici je i schematický plán technického oddílu

Vjezd do úseku "C" a strážnice Strážnice u vjezdu do úseku "C" Strážní věž u vjezdu do "C" Pohled ze strážní věže
Vjezd do úseku "C" Strážnice
u vjezdu do úseku "C"
Strážní věž
u brány do "C"
Pohled z věže
ke strážnici
Pokyny pro strážní hlídku na rozvadišti Pokyny pro strážní hlídku na rozvadišti Pokyny pro strážní hlídku na rozvadišti Hlavní příjezdová komunikace v úseku "C"
Případy oprávněného použití
zbraně
(pokyny pro příslušníky stráží
na rozvadišti u strážnice)
Úkol strážní hlídky objektu "C"
(pokyny pro příslušníky stráží
na rozvadišti u strážnice)
Manipulace
se samopalem 7,62 mm vzor 58
(pokyny pro příslušníky stráží
na rozvadišti u strážnice)
Hlavní příjezdová komunikace
od strážnice a rozvadiště
do nitra úseku "C"

Přepravní a nabíjecí vozidlo 5T82M1E, Plrs VEGA Dobříš, 90. léta
Přepravní a nabíjecí vozidlo
5T82M1E (KRAZ-255 s návěsem)
zachycené při transportu rakety,
Klondajk, 90. léta, foto P. Kisling
Raketa přistavená na přepravníku v technickém oddílu, Plrs VEGA, 90. léta
5T82M1E v technickém oddílu,
90. léta, foto P. Kisling
Návěs s loženou raketou 5V28 v technickém oddílu
Návěs s loženou raketou 5V28
(Klondajk v 90. letech, foto P. Kisling)

Úsek "C". Technický oddíl. Specifikem skupin protiletadlových raketových oddílů vyzbrojených PLRK S-200 byl technický oddíl, který byl narozdíl od útvarů vyzbrojených S-75 či S-125, integrován přímo v rámci jediné rozlehlé základny. Zajišťoval transport, plnění a výměnu paliva (četa transportní), přípravu (četa montážní), periodickou údržbu raket, pravidelné kontroly stavu a případná seřízení palubní aparatury (četa kontroly raket).

Ortofotomapa technického oddílu se zákresem budov

Ortofotomapa tech. oddílu
se zákresem jednotlivých budov

Kruhová obrana technického oddílu na plánu

Plán zaujetí kruhové obrany
perimetru technického oddílu

Legenda k ortofotomapě technického oddílu
 
01) Hlavní skladovací objekt 21A-L/P
02) Linka plnění raket pohonnými hmotami
03) Požární nádrž
04) Sklad neutralizačních prostředků (proti HNO3)
05) Sklad neutralizačních prostředků (proti palivu TG-02)
06) Budova chemické laboratoře
07) Budova pro elektrocentrály
08) Štáb technického oddílu, sklad bojových hlavic
09) Budova kontrolního a měřícího pracoviště KIPS (záp.)
a budova montáže motorů (východní)
10) Manipulační sklad kompletace raket
11) Sklad automobilních PHM
12) Sklad automobilních PHM ložených v barelech
13) Otevřená stání pro přepravní/nabíjecí vozidla 5T82M1E
14) Garáže pro přepravní/nabíjecí vozidla 5T82M1E
a ostatní automobilní techniku útvaru
15) Sklad prachových motorů
16) Učebna
17) TOS - opravárenská hala
18) Sklad bojových náloží
19) Sklad pyrotechniky

Protiletadlové řízené střely 5V28 byly složené v přepravních kontejnerech či kompletně sestavené na skladovacích vozících 5Ja83 skladovány v tepelně temperovaném hlavním skladovacím objektu 21A-L/P ("pracoviště tech. oddílu číslo 3", tzv. "steláž"). Sklad o přibližné velikosti 55x30x15 metrů je proveden z prefabrikovaných dílců, tvoří jej dva navzájem nezávislé sály o průřezu půlkruhu. Každý ze sálů (tzv. "lodí") je na obou koncích opatřen dvojicí masivních silnostěnných vrat. Před čtveřicí vchodů na východní straně objektu jsou dodnes zachovány prefabrikované pogumované nájezdy pro přesné nasměrování couvajícího návěsu přepravního a nabíjecího vozidla 5T82M1E k rampě, vysoké přibližně 1 metr, sklad není průjezdný. Na opačné, západní straně objektu, je čtveřice vrat již na úrovni příjezdové cesty (rampa, kde se rakety vykládaly z přepravníků do skladu, je situována uvnitř objektu). Dohromady zde bylo deponováno 34 kusů PLŘS v přepravních kontejnerech, přičemž další 2 rakety byly připravené v permanentní pohotovosti na odpalovacích zařízeních (OZ). Stropnice objektu stále nese známky rekonstrukce isolace, která zde proběhla ještě na přelomu let 1999/2000.

Hlavní skladovací objekt 21A-L/P - východní vchodové portály Dvojice vrat sálu 21A-P (východní portály) Západní portál objektu 21A-L/P Stropnice hlavního skladovacího objektu
Hlavní sklad. objekt 21A-L/P
Východní strana s nájezdy a rampami
(prvá dvoje vrat zleva patří sálu 21A-L,
druhá dvojice vpravo pak 21A-P)
Dvojice vrat sálu 21A-P
u východního portálu mohutného skla-
dovacího objektu, dobře znatelné jsou
nájezdy pro vedení zadních kol návěsu
Západní portál objektu 21A-L/P
(vedle každé dvojice vrat je situován
pěchotní vstup pro obsluhu,
krytý protitlakovými dvířky)
21A-L/P, stropnice objektu
Dvojice vstupních vrat na východní straně sálu 21A-L Dvojice vstupních vrat na východní straně sálu 21A-L Dvojice vstupních vrat na východní straně sálu 21A-L Detailní záběr na mechanismus automatického otevírání vrat (východní strana sálu 21A-L)
Dvojice vstupních vrat na východní straně sálu 21A-L
(úplně vlevo na krajním snímku je pak znatelný technologické zázemí s klimatizací, celý systém temperování skladu
prošel generální opravou ještě těsně před definitivním zrušením útvaru)
Detail vrat
a jejich automatického ovládání
v sálu 21A-L
(východní strana objektu)
Ovládací prvky vrat (východní strana sálu 21A-L) Rampa u západního portálu sálu 21A-L Rampa u západního portálu sálu 21A-L Interiér sálu 21A-L (pohled k východnímu portálu)
Ovládání vrat
na východní straně sálu sálu 21A-L
Rampa u západního portálu
sálu 21A-L
Rampa u západního portálu
sálu 21A-P sloužila k naskladňování
PLŘS do skladu (vpravo komora
technologického zázemí)
Interiér sálu 21A-L
pohledem od západu k východu
Interiér sálu 21A-L (pohled k západnímu portálu) Ovládání klimatizace a vytápění objektu 21A-L/P Technologie klimatizace a vytápění Technologická místnost
Interiér sálu 21A-L
pohled k západním vratům. Na snímku
jsou znát i fragmenty radiátorů
vedoucích nad podlahou podél stěn
Ovládání klimatizace a vytápění
objektu 21A-L/P
v technologickém zázemí
Klimatizace a vytápění
v technologickém zázemí
Místnost pro obsluhu
klimatizačního systému
(vlevo v rohu fotografie je též znát
poklop nouzového výlezu z objektu)
Rozvody klimatizace Hotovostní telefon Povelový plán pro závoz skladu raketami Identifikační štítky raket 5V27U kompletu S-125
Rozvody klimatizace Hotovostní telefon

Povelový plán
pro závoz skladu

Identifikační štítky raket
kompletu S-125 "Něva",
které vystřídaly
po roce 1994 vyřazené S-200 

Rakety byly vyjímány z přepravních obalů v manipulačním skladu, odkonzervovány a zkompletovány. Kompletace sestávala z instalace křídel, kormidel, prachových motorů, hlavic, bojových náloží a pyrotechniky. K manipulaci zde sloužily dva stropní jeřáby o nosnosti 8 t. Budova manipulačního skladu je průjezdná napříč.

Manipulační sklad v technickém oddílu Interiér montážní haly (manipulačního skladu) Interiér montážní haly (manipulačního skladu) Interiér montážní haly (manipulačního skladu)
Manipulační sklad Manipulační sklad
(napříč průjezdný)
Interiér manipulačního skladu
se dvěma jeřáby 8 t
Interiér manipulačního skladu
Manipulační sklad - vjezdová vrata Jeřáb o nosnosti 8 tun Ovládací prvky v kabině jeřábu Příruční stojan na zbraně
Vstupní partie s vraty
a hasící stanice
Kabina jeřábu Ovládací prvky v kabině Stojan na zbraně

KIPS 5K43E (budova 22/24) KIPS 5K43E (budova 23) Interiér KIPS 5K43E (budova 23)
KIPS 5K43E (budova 22/24)
(budova zkušebny
palubní elektroinstalace raket)
KIPS 5K43E (budova 23)
(budova zkušebny
palubní elektroinstalace raket)

KIPS 5K43E (budova 23)

 vnitřní prostor

 

Po zkompletování byla raketa naložena na přepravní/nabíjecí vozidlo 5T82M1E s návěsem 5T53ME nebo na manipulační vozík PTM a dopravena k jednomu ze dvou kontrolních a měřících pracovišť KIPS 5K43E (zařízení AM-43 na podvozku URAL-375A a mobilní elektrocentrála) k elektrické kontrole aparatury. Obě budovy jsou opět průjezdné. Odtud putovala raketa buď k plnění palivem a nabití na OZ, či zpět do hlavního skladovacího objektu.

Další nezbytnou součástí technického oddílu byla tedy linka plnění raket pohonnými hmotami. Raketu kompletu S-200 při startu urychlují čtyři přídavné prachové motory, hlavní raketový motor však spaluje kapalné palivo TG-02 "SAMIN" (50% triethyl-amin + 50% xylidin), okysličovadlem je kyselina dusičná (v podstatě NHO3, přesněji 73% NHO3 + 27% N2O4 včetně dalších aditiv). Jelikož jsou obě komponenty paliva chemickými látkami vysoké nebezpečnosti (žíravost, karcinogenita a výbušnost), také plnění raket palivem mělo pevný řád a pravidla. Celá procedura probíhala pod speciálními přístřešky, navzájem oddělenými, zvláště oplocenými a chráněnými vysokým zemním valem.

Průjezdná linka plnění raket pohonnými hmotami

Linka plnění raket
pohonnými hmotami (v popředí přístře-
šek plnění vzduchem, pod průjezdný-
mi přístřešky se plnilo palivo a okysl.)

Přístřešek linky plnění palivem byl na podlaze izolován gumoasfaltovým potěrem.

Přístřešek linky plnění okysličovadlem byl na podlaze pokryt dlažbou s kyselinovzdornou glazurou. Obě pracoviště byly též odkanalizovány do oddělených balastních jímek, kde se uniklé palivo čas od času likvidovalo zapálením.
Raketa se zde též plnila stlačeným vzduchem.

Přečerpávání probíhalo dle přesného vzorce z autocisterny ZAK - 21 do rakety přivezené na již zmiňovaném 5T82M1E. Současně mohly být plněny 2 rakety u každého přístřešku. Kromě mobilních zásob v autocisternách ZAK - 21 (3300 l/1 cisterna) bylo palivo pro případné plnění raket deponovaných v 21A-L/P uloženo ještě v záložních nádržích.

Dalším pracovištěm PHM byla dvě odloučená stanoviště přečerpávání paliva do menších provozních nádrží a čerpání paliva z poškozených raket. Tato oddělená stanoviště se nacházejí u příjezdové komunikace k palebným postavením 17. plro.

Průjezdná linka pro plnění raket pohonnými hmotami Přístřešek pro plnění raket okysličovadlem Detašované přečerpávací stanoviště na příjezdové cestě k 17. plro Detašované přečerpávací stanoviště na příjezdové cestě k 17. plro
Průjezdná linka pro plnění
raket palivem a okysličovadlem

Přístřešek pro plnění
okysličovadlem

Jedno ze dvou přečerpávacích
stanovišť u cesty
k palebnému postavení 17. plro
Přečerpávací stanoviště
u cesty k palebnému postavení
17. plro (kyselinovzdorné dláždění
s odtokem vyspádovaným do jímky)

Raketa na návěsu 5T82M1E pod přístřeškem plnící linky, 90. léta Raketa na návěsu 5T82M1E pod přístřeškem plnící linky, 90. léta

Raketa na návěsu 5T82M1E
pod přístřeškem linky plnění PHM.
90. léta, foto P. Kisling

Raketa na návěsu 5T82M1E
pod přístřeškem linky plnění PHM.
90. léta, foto P. Kisling

Životnost PLŘS 5V28 je udávaná kolem dvaceti let. Je však třeba říci, že vzhledem k velice agresivní povaze obou složek paliva musela být raketa nedlouho po naplnění opět vyčerpána, nebo do pěti let zlikvidována (rakety se odesílaly k odpálení při střelbách v Kapustin Jar). Cena jedné 5V28 se ke konci 80. let pohybovala okolo 8 milionů korun, z tohoto důvodu byly ve stavu míru palivem plněny pouze 2 rakety zařazené do pohotovostního systému. Po dobu působení Skupiny VEGA bylo takto zlikvidováno 6 kusů raket.

Budova chemické laboratoře Vývěva v jedné z laboratoří Analytické přístroje

Budova chemické laboratoře

Vývěva uvnitř v laboratoři

Analytické přístroje

Nedaleko od plnící linky stojí též chemická laboratoř, určená k analýzám čistoty PHM. Též je rozdělena na úsek manipulace s palivem a úsek manipulace s okysličovadlem, jelikož při styku obou složek paliva by samozřejmě hrozilo nebezpečí velmi silné výbušné reakce.

Součástí technického oddílu byla také budova štábu (zde byly v jedné z místností skladovány hlavice PLŘS s citlivou a velmi utajovanou elektronikou samonaváděcího RL a gyroskopem A-KIPS), dále učebna a budova, v níž byly umístěny náhradní zdroje energie (dieselagregáty). Plro vyzbrojené komplety S-200, a tedy pro celou PVOS klíčové, byly po stránce technického zabezpečení zajištěny nadstandardně ve snaze dosáhnout maximální spolehlivosti všech zařízení, proto často docházelo ke zdvojení až ztrojení ochrany základních prvkům systému. Běžné činnosti útvaru jako údržba a výcvik byly prováděny při napájení el. energií z civilní rozvodné sítě, jakmile však útvar přešel do bojové pohotovosti (ale i v míru při zaměření narušitele vzdušného prostoru), byly aktivovány nezávislé záložní zdroje jak v technickém oddílu, tak v každém ze zodolněných úkrytů a ve zodolněných strojovnách elektrocentrál, popisovaných níže. Pro ochranu příslušníků technického oddílu před účinky ZHN byl též vybudován rámový úkryt typu ÚŽ-6 (49°51'8.06"N,14°10'7.34"E).

Tabulka rozdílení bojové pohotovosti v budově štábu technického oddílu Budova učebny a KIPS 5K43E - budova 22/24 Uvnitř učebny Plán budovy učebny

Rozdílení stálé BoPo
v budově štábu technického oddílu

Vlevo budova učebny,
v pozadí jedna ze dvou budov KIPS
Interiér učebny Plán budovy učebny
Budova TOS (údržba) Hala s jeřábem (uvnitř TOS) Budova pro záložní zdroje elektrické energie Kobky s rozvodnami v budově záložních zdrojů
Budova TOS
(zde se prováděly opravy raket)
Hala s jeřábem uvnitř TOS Budova pro záložní zdroje Budova pro záložní zdroje
(kobky s rozvodnami)
Rozvodna el. en. Sklad bojových náloží raket Interiér skladu bojových náloží Sklad pyrotechniky pro rakety
Rozvodna
uvnitř objektu záložních zdrojů
elektrické energie
Sklad bojových náloží Interiér skladu bojových náloží Sklad pyrotechniky
(opět důkladně zabezpečen
ochranou proti úderu blesku)

Garáže, krytá a nekrytá stání automobilních rot a roty zabezpečení, čerpací stanice, nádrže a sklad automobilních PHM leží v severní části technického oddílu. Přepravní/nabíjecí vozidla 5T82M1E stála v rozsáhlých nekrytých stáních.

Nekrytá stání pro přepravní/nabíjecí vozidla 5T82M1E Nekrytá stání v autoparku, stav v roce 2002 Čerpací stanice PHM Nádrže automobilních PHM
Nekrytá stání
pro 5T82M1E

Nekrytá stání
(stav roku 2002)

Výdejní stanice
automobilních PHM 

Nádrže automobilních PHM 

Úsek "C". Radiotechnické zabezpečení útvaru. Dálkový průzkum a měření dálkových a výškových souřadnic letounů zajišťoval přehledový radiolokátor (PRL) dalekého dosahu O-14 (5N84A) a radiovýškoměr PRV-17, radiolokátory spolupracující se zařízením na zjišťování příslušnosti vzdušných objektů "Parol". Hlavní úkoly při navádění raket však nesly tři radiotechnické baterie podřízené jednotlivým plro, vyzbrojené radiolokátory ozáření cíle 5N62V.

Anténa radiolokátoru O-14 "Oborona" Radiolokační dotazovač příslušnosti cílů (vlastní/cizí) 1L22-1 "Parol"

Anténa RL O-14 "Oborona"
Na snímku jsou též rozeznatelné tři
přístrojové kabiny AP-1, AP-2, AP-3
a anténa 1L22-1 "Parol"

1L22-1 "Parol",
radiolokační dotazovač vlastní/cizí
(dříve systému NRZ, nyní IFF),
Rok 2000, foto V. Růžička

Přehledový radiolokátor O-14 "Oborona" (modernizovaná verze P-14F, uveden 1974, kód NATO "Big Back") a jeho bojové stanoviště. Plošina pro antény RL až v severovýchodní části celého úseku "C", anténa lokátoru byla vzhledem ke svým rozměrům (šířka 32 m, výška 11 metrů) zajištěna 6 ocelovými kotvícími lany. Od antén byly kabely vedeny prostupem ve stropnici do blízkého dvouloďového zodolněného objektu se zázemím pro napájecí elektrocentrály a vyhodnocovací kabinu RL. O-14 "Oborona" byl mobilním kompletem přepravovaným na šesti návěsech, umožňoval zjišťovat dění ve vzdušném prostoru na vzdálenost 400 km do výšky 30 000 m.

Stanoviště antény O-14 Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu O-14 Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu O-14 - loď pro vyhodnocovací kabinu Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu O-14 - loď pro elektrocentrály

Stanoviště antény O-14
(49°51'22.42"N,14°10'7.74"E) v opěr-
né stěně jsou znatelné kabelové pro-
stupy k vyhodnocovací kabině v úkrytu

Zodolněný objekt
pro obsluhu O-14 (levá loď)
a elektrocentrály (v pravé lodi)
Loď pro vyhodnocovací kabinu
radiolokátoru O-14

Loď pro umístění elektrocentrál
(fragmenty kouřovodů jsou znatelné
v levém horním rohu)

Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu O-14 - boční, pěchotní vstup Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu O-14 - elektrorozvodna a kouřovod pro dieselagregát Mechanismus automatického ovládání vchodových vrat Ovládací panel uzavírání vrat
Pěchotní vstup
do objektu pro obsluhu RL O-14
Elektrorozvodna
a stanoviště dieselagregátu
uvnitř objektu
Elektromotor automatického
uzavírání vrat v jedné z lodí objektu
Ovládací panel uzavírání vrat
Kabely pro připojení externích elektrocentrál k rozvodům v úkrytu Strážní věž za úkrytem obsluhy O-14    
Kabely pro připojení
elektrocentrál
Strážní věže jsou rozptýleny
po celém úseku "C"
(zde věž za úkrytem obsluhy O-14)
   

Anténa PRV-17

Anténa PRV-17

Stanoviště radiovýškoměru PRV-17 (uveden 1966, kód NATO "Odd Pair") a zodolněný objekt pro jeho obsluhu a elektrocentrály (totožný s úkrytem obsluhy O-14) leží nedaleko stanoviště RL O-14, s nímž výškoměr spolupracuje na radiolokačním průzkumu nízkoletících cílů v režimu dálkoměr, při určování azimutu a polohového úhlu aktivního rušiče a při udávání souřadnic cílů.

Nájezd na stanoviště antény PRV-17 Stanoviště antény radiovýškoměru PRV-17 Okop pro kruhovou obranu nedaleko stanoviště PRV-17 Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu PRV-17
Nájezd na stanoviště antény
PRV-17,
zbudovaný z PBT
(prorůstavých betonových tvárnic)
Stanoviště antény PRV-17
(49°51'19.07"N,14°10'14.74"E),
umístěné přímo na stropnici
zodolněného úkrytu pro obsluhu
Okop pro kruhovou obranu
úseku "C", nedaleko stanoviště PRV-17
Zodolněný objekt
pro EC
a vyhodnocovací kabinu RL PRV-17
Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu PRV-17 Celý objekt je zatopen neodváděnou povrchovou vodou Zodolněný dvouloďový objekt pro obsluhu PRV-17 - boční, pěchotní vstup Pěchotní vstup do objektu pro obsluhu PRV-17

Zodolněný objekt
pro EC
a vyhodnocovací kabinu RL PRV-17

Portál úkrytu
(v současnosti je objekt v celém roz-
sahu zatopen dešťovou vodou)

Pěchotní vstup
do objektu pro obsluhu RL PRV-17

Pěchotní (boční) vstup
do objektu

Anténní část 5Ja62 "Cyklojda"

Anténní část 5Ja62 "Cyklojda"
(anténí část dvousměrové verze)
 

Zodolněný úkryt radioreléové komunikační stanice 5Ja63 "Cyklojda" s anténou zajišťující kódované spojení automatického systému velení SENĚŽ s velitelstvím nadřízené 71. protiletadlové raketové brigády, které bylo dislokováno ve zodolněném VS v Drnově u Slaného. Vysílací směry prostřednictvím nejbližších oddílů brigády byly konkrétně: Mníšek (16. plro), Mořina (10. plro) a Buková Lhota (5. plro). Útvar byl též ve spojení pomocí dálkového linkového kabelu.

Úkryt strojovny elektrocentrály pro O-14, PRV-17 a 5Ja62 Pěchotní vchod do objektu strojovny

Úkryt strojovny elektrocentrály
pro O-14, PRV-17 a 5Ja63

Pěchotní vchod do objektu,
vedle protitlakových dveří jsou dobře
znatelná čidla pro zjišťování
stavu vnějšího prostředí

Jištění dodávky proudu pro O-14, PRV-17 a 5Ja63 při eventuálním výpadku elektrocentrál umístěných přímo ve zodolněných úkrytech obstarával stacionární dieselagregát o výkonu 135 kW, umístěný ve vlastní strojovně u příjezdové komunikace ke stanovišti O-14 "Oborona". Objekt strojovny tvoří filtrovna vzduchu, rozvodna proudu, sklad PHM s nádrží na 200-300 litrů nafty a místnost se samotným agregátem. Chlazení dieselagregátu zajišťoval ventilátor s přívodem a odvodem vzduchu dvěma ventilačními šachtami.

Anténa radiolokátoru ozáření cíle 5N62V s kabinou K-1B

Anténa 5N62V s kabinou K-1B
RTB 19. plro, první polovina 90. let,
foto Matěj Kopecký

Každý jeden protiletadlový raketový oddíl disponoval vlastní radiotechnickou baterií (RTB), vybavenou radiolokátorem ozáření cíle 5N62V (kód NATO "Square Pair") o dosahu 300 km i více, dle odrazivosti cíle. Antény radiolokátorů byly kvůli zajištění nepřetržitého kontaktu se sledovanými objekty umístěny na třech vyvýšených plošinách, tzv. "mostech". Jedná se o masivní konstrukce z betonových pilířů, na nichž je v přibližně dvacetimetrové výšce položena vlastní plošina se zodolněným postavením pro anténu 5N62 a přijímací kabinu K-1B, vedle stojí i přístřešek pro obsluhu RL. Postavení antény radiolokátoru a kabiny K-1B spojuje se zodolněným úkrytem pro kabinu aparatury velitelského stanoviště plro (s počítači a vyhodnocováním souřadnic) K-2 a napájecí kabinu K-22 prostupná svislá kabelová šachta.

Plošina s anténou RL 5N62V radiotechnické baterie 17. plro Plošina s anténou RL 5N62V radiotechnické baterie 18. plro

"Most" s 5N62V RTB 17. plro,
v pozadí most RTB 18. plro,
počátek 90. let, foto Pavel Kisling

"Most" s 5N62V RTB 18. plro
počátek 90. let,
foto Matěj Kopecký

Každý ze tří "mostů" je asociován k jednomu z oddílů dle osy palebného postavení oddílu (tyto pomyslné osy jsou ostatně znát i podle průseků v porostu, kudy byly vedeny komunikační linky spojující každou kabinu K-2 u paty plošiny s palebným postavením). Jednotlivá odpalovací zařízení byla vzhledem k naváděcímu radiolokátoru topograficky zaměřena s přesností na 1 cm z důvodu dodržení přesnosti palby. U paty každé plošiny je též situován jednoloďový zodolněný úkryt pro zmiňovanou kabinu K-2 (vzadu) a pro napájecí kabinu K-22 (umístěná blíže k vratům). V zadní části úkrytu je opět zázemí pro obsluhu, strojovna a ventilátorovna s prachovými filtry.

Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 17. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 17. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 17. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 17. plro

Plošina pro 5N62 RTB 17. plro

"Most" pro 5N62 RTB 17. plro Plošina je řádně zavětrována Masivní nosná konstrukce
Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 17. plro Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 17. plro Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 17. plro - filtroventilace uvnitř úkrytu Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 17. plro - ventilátor uvnitř úkrytu

Úkryt pro K-2 a K-22 17. plro
u paty "mostu"

Úkryt pro K-2 a K-22 17. plro
u paty "mostu"
Filtroventilace uvnitř úkrytu Ventilátor
Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro Stanoviště radiolokátoru na plošině

Plošina pro 5N62 RTB 18. plro

Plošina pro 5N62 RTB 18. plro
(pohled od budovy "zkrácené"
úkrytu pro K-9)

Nájezd na plošinu

Zodolněné postavení pro 5N62
a vzadu stojící přístřešek
pro obsluhu RL

Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro - kabelová šachta Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 18. plro - kabelová šachta Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 18. plro
Masivní nosná konstrukce Revizní vstup
do kabelové šachty
Kabelová šachta na plošinu Úkryt pro K-2 a K-22 18. plro
u paty "mostu"
Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 18. plro - boční vchod pro posádku Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 18. plro - filtroventilace uvnitř úkrytu    
Boční vchod pro posádku
(úkryt pro K-2 a K-22 18. plro)
Filtroventilace uvnitř úkrytu    
Pohled z plošiny pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 19. plro Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 19. plro - postavení pro radiolokátor na plošině Plošina pro anténu radiolokátoru 5N62 RTB 19. plro - interiér přístřešku na plošině Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 19. plro
Mosty RTB 17. a 18. plro
pohledem z "mostu"
radiotechnické baterie 19. plro
Zodolněné postavení pro 5N62
a vzadu stojící přístřešek
pro obsluhu RL
Interiér přístřešku
pro obsluhu 5N62
Úkryt pro K-2 a K-22 19. plro
u paty "mostu"
Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 19. plro - vstupní partie úkrytu Úkryt pro kabiny K-2 a K-22 náležející 19. plro - boční, pěchotní vchod    
Úkryt pro K-2 a K-22 19. plro
u paty "mostu".
Vjezdová partie
Boční vchod pro posádku
(úkryt pro K-2 a K-22 19. plro)
   

Stožár s anténou K-7

Stožár s anténou K-7 "Viežka"

Úsek "C". Velitelské stanoviště Protiletadlové raketové skupiny VEGA. Tři plro v rámci skupiny sice mohly být střelecky samostatné, jejich bojovou činnost však koordinoval štáb plrs a oddíly podléhaly centrálnímu řízení z kabiny bojového velení a rozdělení cílů K-9, umístěné ve vlastním samostatném úkrytu. Velitel skupiny rozhodoval z K-9 podle návrhu svého počítače, který oddíl a kolik PLŘS by použil. Zodolněný trojloďový úkryt VS se nachází na spojnici cest od tří plošin pro RL ozáření cíle. Každý ze tří sálů je opět uzavřen elektricky ovládanými silnostěnnými vraty, a uvnitř se člení na dvě stání pro přívěsy, oddělitelné plechovými vraty. V každém ze tří sálů byla vždy nejblíže ke vjezdu umístěna elektrocentrála 5E97 200 kW (s vývody kouřovodů nad portál vjezdu). Poté následovala velitelská kabina K-9 v sálu napravo (při čelním pohledu na objekt), distribuční kabina (kabina napájecích rozvodů s měničem 380V/50Hz na 220V/400Hz) K-21M vprostřed a také K-7 (obslužná aparatura kontrolního vyzařovacího stožáru "Výška", umístněného mezi palebnou baterií a VS na souřadnicích 49°51'5.52"N,14°10'7.71"E, jenž sloužil jako cíl při prověření funkčnosti naváděcích radiolokátorů) v levém sálu.

Budova pro odpočinek hotovstní směny sloužící v úkrytu pro K-9 Budova pro odpočinek hotovstní směny sloužící v úkrytu pro K-9 - posilovna

Budova pro odpočinek
osádky VS, tzv. "zkrácená"

Posilovna v jedné z místností
budovy pro odpočinek osádky VS

Na sály navazuje místnost štábu s planžetem, zobrazujícím situaci ve střeženém vzdušném prostoru, a zázemí pro osádku VS (sociální zařízení, strojovna a ventilátorovna s filtry, a ubikace pro případ pohotovosti). I přesto, že všechny zodolněné úkryty na základně byly vybaveny filtroventilací, v případě bojové činnosti by obsluhy v kabinách zůstaly hermeticky uzavřené s vlastní filtrací a vojáci v úkrytu by museli použít individuální ochrany (plynových masek). V době míru uvnitř VS pracovala směna jen v nejnutnějším početním stavu, zbytek osádky trávil vzácné volné chvíle v nedaleké zděné budově pro odpočinek, zvané "zkrácená", kde byla posilovna, malá kuchyňka, společenská místnost a učebna.

Zodolněné velitelské stanoviště Protiletadlové raketové skupiny VEGA Výduchy kouřovodů elektrocentrál u portálů úkrytu pro K-9 Nouzový východ úkrytu pro K-9 Loď pro umístění EC a K-9

Zodolněné VS
Protiletadlové raketové skupiny VEGA

Výduchy kouřovodů
elektrocentrál nad portály vjezdů

Nouzový východ
v zadní části VS

Loď pro umístění
EC 5E97 a velitelské kabiny K-9

Loď pro umístění EC a K-9 Čelo jedné z lodí Interiér úkrytu pro K-9 Rozvodné skříně

Přední část lodi,
z kabiny K-9 se vcházelo přímo
do nitra úkrytu

Čelo jedné z lodí Interiér úkrytu Rozvodné skříně
Skleněný planšet v hlavním sálu VS Mohutný ventilátor Bojový prachový filtr Nádrž na pitnou vodu
Skleněný planšet,
na nějž se zakreslovala situace ve
vzdušném prostoru
Mohutný ventilátor Bojový prachový filtr Nádrž na pitnou vodu
Pancéřové plynotěsné dveře uvnitř úkrytu Trojice protitlakových dveří uzavírajících boční vchod do objektu Sociální zařízení uvnitř úkrytu Spojovací chodba
Pancéřové plynotěsné dveře
uvnitř velitelského úkrytu

Trojice protitlakových dveří
uzavírajících boční vchod do objektu

Sociální zařízení uvnitř úkrytu Spojovací chodba

Rovněž objekty K-9, K-2 a NRL mají zdroj elektrické energie krom mobilní EC v úkrytu dublovaný také záložní strojovnou elektrocentrál. Uvnitř hlavní místnosti zodolněného úkrytu je instalováno soustrojí dvou 135 kW EC 6S160PN.
Vstup do strojovny EC pro K-9 Rozvodné skříně Místnost vlastní strojovny se soustrojím dieselagregátů Dieselagregát systému 6S160PN

Vstup do strojovny,
krytý ochrannými zdmi

Rozvodné skříně
v jedné ze čtyř místností

Místnost vlastní strojovny
s dvojicí dieselagregátů

Dieselagregát
systému 6S160PN

Kabina přípravy a zabezpečení startu (K-3V) Kabina přípravy a zabezpečení startu (K-3V)

Kabina K-3V
(pohled od vchodových dveří do nitra)
Plrs VEGA Dobříš, dobové foto

Kabina K-3V
(pohledem ke vchodu)
Plrs VEGA Dobříš, dobové foto

Úsek "C". Palebná postavení 17., 18. a 19. plro. Každý oddíl skupiny využíval jedno ze tří identických palebných postavení. To je tvořeno šesti odpalovacími rampami 5P72V s šesti skladovacími úkryty různé odolnosti, rozmístěnými po obvodu. Uprostřed palebné baterie se nachází zodolněný úkryt s automaticky ovládanými silnostěnými vraty na obou stranách v podélné ose. V první lodi byla umisťována elektrocentrála 5E97 (200 kW), která zajišťovala zdroj elektrické energie pro jedno celé palebné postavení. Ve druhé lodi byla kabina přípravy a zabezpečení startu K-3V a mezi oběma loděmi se nachází filtroventilační komora a několik provozních místností. Tento objekt byl napojen kabelovým vedením v podzemních rozvodech na velení oddílu v kabině K-2V, umístěné v úkrytu u paty příslušného "mostu". Součástí palebného postavení byla i zděná přízemní budova, tzv. "zkrácená", kde se zdržovali vojáci, kteří drželi hotovost. Byly zde sprchy, toalety, ubikace a i malá kuchyňka, která však sloužila jen k ohřátí jídla. Celý úsek "C" byl zásobován z kuchyně v týlu, v úseku "A". V každém z palpostů je též situován přesně zaměřený trigonometrický bod, umístěný na vysokém sloupu. Využíván byl jako vztažný bod při vyměření polohy a vzdálenosti odpalovacích ramp 5P72V vůči naváděcímu radiolokátoru 5N62V, pokud v rámci pravidelné údržby na zařízení došlo byť i k nepatrné změně umístění.

Revizní šachta distribučních rozvodů
Revizní šachta
distribuční sítě, která podzemím propo-
juje datovými kabely a elektrickými roz-
vody objekty v rámci celého úseku "C"

Orotfotomapa palebného postavení

Orotfotomapa paleb. postavení
(17. plro, všechny tři pal. post.
jsou však identické)

Legenda k ortofotomapě palebného postavení
 
01) Zodolněný objekt pro kabinu K-3 a EC 5E97
02) Zpevněná odpalovací plocha s odpalovací rampou a se zodolněným skladovacím úkrytem
03) Zpevněná odpalovací plocha s odpalovací rampou a s lehkým montovaným skladovacím úkrytem
04) Zpevněná odpalovací plocha s odpalovací rampou a se zděným skladovacím úkrytem
05) Zděná budova sloužící pro pobyt pohotovostní osádky (tzv. "zkrácená")

Odpalovací plocha se zodolněným skladovacím úkrytem

Odpalovací plocha
s těžkým skladovacím úkrytem a s vodí-
cím nájezdem pro návěs 5T82M1E
 

Vlastní odpalovací plocha je zpevněna panely asi v rozloze 20 x 30 metrů, kde vprostřed, ve čtvercovém otvoru o rozměrech 3,5 x 3,5 x 1,5 m, byla ukotvena odpalovací rampa 5P72V. Od rampy vedou kolejnice pro automatický nabíjecí vozík 5JU24M do skladovacího úkrytu pro dvě rakety. V každém postavení stojí dvojice těžkých zodolněných úkrytů se silnostěnnými vraty (celkem tedy 6 objektů), zbylé skladovací úkryty jsou zděné budovy s plechovými vraty (9 objektů) anebo lehké montované skladovací úkryty (3 objekty).

Jedna z odpalovacích ploch 19. plro, na počátku 90. let Odpalovací plocha s rampou 5P72V a se zděným skladovacím úkrytem Odpalovací rampa 5P72V

Jedna z odpalovacích ploch
19. plro, počátek 90. let,
foto P. Kisling

Odpalovací plocha
se zděným skladovacím úkrytem
(poč. 90. let, foto P. Kisling)

Odpalovací rampa 5P72V
na jedné z odpalovacích ploch
na "Klondajku"
Skladování raket 5V28 PLŘS 5V28 na skladovacím/nabíjecím vozíku 5Ju24M uvnitř zděného skladovacího úkrytu Úkryt pro K-3V náležející 17. plro

PLŘS 5V28
na skladovacím a nabíjecím vozíku
5Ju24M uvnitř skladovacího objektu
(zděného)

PLŘS 5V28
na skladovacím a nabíjecím vozíku
5Ju24M uvnitř zděného skladovacího
objektu
Dobový snímek úkrytu pro K-3,
palebné postavení 17. plro

Důvodem různé odolnosti úkrytů je nákladnost stavby těžkých zodolněných úkrytů, zejména když v případě bojové pohotovosti by byly podle plánu nejdříve zaváženy těžké úkryty, avšak první rakety by byly logicky vyskladňovány z méně odolných úkrytů, a tak tyto sklady plnily spíše jen funkci maskovací (navíc nejjednodušší lehké montované úkryty stojí na navážce, která byla uměle navršena k dorovnání náhorní plošiny, a svah by se při vyšším zatížení mohl sesouvat).

Názorný pohled na odpalovací plochu ze stropnice skladovacího úkrytu Kotevní otvor ve zpevněné odpalovací ploše Zodolněný skladovací úkryt Zodolněný skladovací úkryt, boční pohled

Pohled na odpalovací plochu
ze stropnice těžkého (zodolněného
skladovacího úkrytu

Otvor ve zpevněné ploše,
sloužící k ukotvení
odpalovací rampy 5P72V

Těžký (zodolněný)
skladovací úkryt

Zodolněný skladovací úkryt,
boční pohled,
zachycen je i boční pěchotní vstup
do objektu
Interiér těžkého skladovacího úkrytu Zděný skladovací úkryt Zděný skladovací úkryt, interiér Svodné kanálky v podlaze úkrytu
Těžký skladovací úkryt
se uvnitř člení na dvě lodě (tj. sály),
každou pro jednu raketu. U stropu pa-
trné elektromechanické ovládání vrat
Zděný skladovací úkryt
se zemnícími hromosvody
Zděný skladovací úkryt
se uvnitř nijak nečlení
Kanálky
v podlaze každého úkrytu sloužily ke
svodu uniklých PHM do sběrné jímky
Odpalovací plocha s montovaným skladovacím úkrytem Konstrukce montovaného skladovacího úkrytu Umělé vyrovnání svahu Zodolněný úkryt pro K-3 a EC v palebném postavení 17. plro
Odpalovací plocha
s montovaným skladovacím úkrytem.
Kolejnice pro vozík 5JU24M již byly
ukradeny (palebné postavení 19. plro)
Konstrukce z trubek
bývala dříve pokryta laminátovými
deskami a eternitem
(montovaný skladovací úkryt, 17. plro)
Opěrná stěna
uměle navršené plošiny,
na níž stojí jeden
z montovaných skladovacích úkrytů
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC,
palebné postavení 17. plro. Všechny
účelové komunikace v rámci palebné-
ho postavení jsou tvořeny PBT
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC, portál lodě pro elektrocentrálu Zodolněný úkryt pro K-3 a EC, portál lodě pro kabinu K-3V Zodolněný úkryt pro K-3 a EC - boční vstup pro osádku Zodolněný úkryt pro K-3 a EC - boční vstup pro osádku
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC,
palebné postavení 17. plro,
detail vjezdu do lodě
s elektrocentrálou 5E97
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC,
palebné postavení 17. plro,
detail vjezdu do lodě s kabinou K-3
Pěchtoní (boční) vstup
do objektu pro K-3 a EC
Pěchtoní (boční) vstup
do objektu pro K-3 a EC
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC - boční vstup pro osádku Zodolněný úkryt pro K-3 a EC - loď pro K-3V Zodolněný úkryt pro K-3 a EC - filtroventilace Zodolněný úkryt pro K-3 a EC v palebném postavení 19. plro
Z nitra úkrytu pro K-3 a EC
pohledem k pěchotnímu vchodu
Loď pro umístění kabiny K-3 Filtrační komora v zázemí
úkrytu pro K-3 a EC
Zodolněný úkryt pro K-3 a EC,
palebné postavení 19. plro

Vstup do objektu strojovny EC pro palebná postavení Filtroventilace objektu Poškozený dieselagregát systému 6S160PN
Vstup do objektu strojovny
 
Filtrovna objektu Poškozený dieselagregát

Všechna tři palebná postavení jsou krom mobilních EC v úkrytech pro případ výpadku zajištěny další samostatnou strojovnou s dieselagregátem. Tato je umístěna v rámci 18. plro nedaleko úkrytu K-3. Vybavení opět tvoří filtrovna, sklad PHM s čerpadly, rozvodna s přípojkami do každého z palpostů, jeden 135 kW agregát 6S160PN a jeho chladící zařízení.

Za normálních okolností v míru byly rakety skladovány ve zodolněných úkrytech, opět s automaticky ovládanými vraty, ostatní skladovací úkryty zůstaly prázdné. V bojové pohotovosti byl vždy pouze jeden protiletadlový raketový oddíl, z důvodů kratší trvanlivosti raket naplněných palivem byl aktivní oddíl navíc vybaven pouze čtyřmi raketami, které byly umístěny právě ve dvou zodolněných úkrytech. Čtyři rakety v pohotovosti (v pozdějších letech pak jen dvě, každá v jednom zodolněném úkrytu) se stěhovaly z oddílu na oddíl po půl roce, tak jak se oddíly periodicky střídaly v různých stupních bojové pohotovosti:

Pohotovostní systém oddílů Protiletadlové raketové skupiny VEGA:
I. plro zařazen mimo pohotovostní systém, tzv. výcvikový 
II. plro pohotovost č.3 s přechodem do pohotovosti č.2 30 minut
III. plro pohotovost č.2 s přechodem k odpálení PLŘS do 6 minut 

Nabíjení PLŘS 5V28 ze skladovacího/nabíjecího vozíku 5Ju24M na odpalovací rampu 5P72V
PLŘS 5V28
při nabíjení na odpalovací rampu
5P72V, Klondajk, začátek 90. let
(foto Matěj Kopecký)
PLŘS 5V28 v pohotovosti na odpalovací rampě 5P72V
PLŘS 5V28
v pohotovosti na OR
(foto Matěj Kopecký)

Pokud se skladovací úkryt zavážel raketami, musela se nejdříve raketa přesunout pomocí personálu obsluhy a elektromechanického ramene z přepravního/nabíjecího vozidla 5T82M1E (na odpalovací ploše jsou opět umístěny podobné nájezdy pro správné nasměrování návěsu) na odpalovací rampu 5P72V, kde buď zůstala v pohotovosti, nebo byla vybita na manipulační vozík 5Ju24M na kolejnicích, který raketu dopravil do skladovacího úkrytu. V případě bojové činnosti bylo nabíjení rakety z manipulačního vozíku, který byl v úkrytu, prováděno zcela automaticky bez potřeby obsluhy a řízeno reléovým systémem z kabiny K-3V (ovšem pouze, pokud se nabíjelo ze zodolněného skladovacího úkrytu, který měl elektricky ovládaná vjezdová vrata, u zděných a montovaných úkrytů musela být vrata nejprve ručně otevřena).

Po vyhlášení bojové pohotovosti by byly postupně zaváženy jednotlivé oddíly raketami do plného stavu dle předem stanoveného schématu. Taktika vedení bojové činnosti operovala s okamžitým odpálením všech 36 raket v co nejkratším časovém úseku na určené cíle. Všeobecně předpokládaná životnost Protiletadlové raketové skupiny VEGA na Dobříši byla odhadována na dobu mezi 30 - 40 minutami, tento časový údaj je však zavádějící, protože s největší pravděpodobností byla základna protivníkem satelitně zaměřena již během výstavby a vzhledem ke své zásadní nebezpečnosti pro letectvo NATO byla zahrnuta v databázi cílů, které měly být zničeny v první vlně úderu.

K bojovému nasazení PLRK S-200 na našem území však naštěstí nikdy nedošlo. V důsledku změn nastalých v armádě po roce 1989, zčásti z ekonomických důvodů a zčásti určitě i pod tlakem Severoatlantické aliance, bylo rozhodnuto předčasně vyřadit protiletadlový raketový komplet Vega z výzbroje AČR a zrušit Protiletadlovou raketovou skupinu VEGA v Dobříši k 31.12. 1994 (zatímco obdobná rapotická skupina byla zrušena až na konci roku 1997). PLŘS byly rozebírány ve výzkumném ústavu ve Slavičíně.

 Grafický plán pozemní obrany a ochrany 441. plrs Schéma os přesunu strážních hlídek
Plán pozemní obrany 441. plrs
(zobrazuje úseky "A" a "B")
Plán pohybu hlídek střežících základnu
již z doby působení 441. a 442. plrs (2. polovina 90. let)

71. plrb je k 1.1.1995 přejmenována na 41. plrb (VÚ 4431), základnu na hřebeni Brd obsadily nově zřízená 1. plrs Dobříš (neboli 441. plrs, vyzbrojená PLRK S-75 Volchov, velitel pplk. Krejčí) a 2. plrs Dobříš (čili 442. plrs, vyzbrojená PLRK S-125 Něva, velitel pplk. Semančík), technický oddíl zůstal i nadále zachován. V roce 1997, po vyřazení PLRK S-75, byla i 1. plrs přezbrojena komplety S-125. Ještě na přelomu let 1999/2000 docházelo k rekonstrukci a opravám uvnitř úseku "C". Byla provedena kompletní rekonstrukce izolace na hlavním skladovacím objektu 21A-L/P. Zároveň se uvažovalo o celkové rekonstrukci kuchyňského bloku, k té už ale nedošlo. V červnu 2000 se ještě útvar účastnil cvičení "Flying Rhino 2000", kdy působil v prostoru Letiště Čáslav. Od jara 2001 dochází k postupnému utlumení činnosti. Útvar byl zrušen na podzim roku 2001.

Působení 441. a 442. plrs s výzbrojí PLRK S-125 Něva, období 2000/2001, foto pan Vojtěch Růžička

Památník PLRK S-200 VEGA Památník PLRK S-200 VEGA PLŘS 5V27 Odpalovací rampa 5P73
Památník PLRK S-200 VEGA Dočasné působení S-125 na Klondajku
Naváděcí RL SNR-125 1L22 Parol Západní portál objektu 21A-L/P Naložené skladovací vozíky před skladovacím objektem
Naváděcí RL SNR-125 1L22 Parol
na jednom z vyvýšených postavení
pro radiolokátory
Západní portál objektu 21A-L/P Naložené skladovací vozíky
typu 4390
Rakety 5V27 před vraty skladu 21A-L/P Rakety 5V27 před vraty skladu 21A-L/P Vyklizování základny, konec činnosti armády na Klondajku  
Rakety 5V27 před vraty skladu 21A-L/P,
před uložením do přepravních kontejnerů a odesláním k delaboraci
Odchod armády z Klondajku
I poslední rakety komplexu Něva jsou
připraveny k odvozu na delaboraci
 

Expedice Klondajk 2006 zachycená v několika detailech

Bojové rozdílení Odložené zimní nářadí Ztracená kanada Grafity ve "zkrácené" u VS skupiny
Bojové rozdílení Zimní nářadí
schované uvnitř objektu 21A-L/P
Ztracená kanada
u budovy záložních zdrojů
Grafity zanechané příslušníky
jedné z radiotechnických baterií
v budově pro odpočinek obsluhy VS
Grafity Grafity Grafity Grafity
Nástěnné malby v budově pro odpočinek hotovostní směny v palebném postavení 18. plro
Autorem těchto "fresek" je zřejmě jakýsi vojín Zuzánek, který své dílo vytvořil v roce 1988
Opuštěná kamínka Malůvky v úkrytu VS Zapomenuté novinky z domova Na strážní věži...
"Vapky"
v budově pro odpočinek obsluhy VS
Grafity v úkrytu VS Zapomenuté noviny Průzkum strážní věže
u brány do úseku "C"
provedl s nebývalým zaujetím
Tomáš Trnka (na snímku)
V úkrytu pro K-9 Na odpalovací ploše... U zodolněného objektu pro obsluhu O-14... Nad památníčkem...
Výzkum elektroinstalace
na VS skupiny
Petr Janda
zasvěceně vysvětlující...
Ve svém živlu
(Honza Lichtenberg)
Tak zase někdy příště...
... Martin Korec

zdroje: - cennými připomínkami přispěli Michal Halčiak a Ján Grossiar
- dobové fotografie Pavla Kislinga, Matěje Kopeckého a  Vojtěcha Růžičky
- letecké snímky pořídili pánové Tomáš Kuba (2000) a Josef Kozák (2005)
- Vlastivědné muzeum Slaný, 2002
- Vojenství kvalitně
- Mapy.cz

autoři: Petr Janda
 Martin Korec
 Petr Kunc

Původní článek ze 4. června 2006
byl naposledy upravován 26. dubna 2007

»Navigace«


ČS. opevnění 1935-38

Drážní archologie
Technické památky
Historické fotografie

Autoři příspěvků:

Petr Janda
Martin Korec
Petr Kunc
ISSN 1803-5493

Partneři projektu:

Petr Kunc ©2004 - 2011